top of page
Writer's pictureVeru Diblíková

Neplánovaná práce-sběr malin

Updated: Sep 7, 2021

Po práci v restauraci jsme opět měsíc a půl cestovali. Přišel však březen - čas prodat náš van a taky nastalo korona šílenství.


Než vám popíšu práci na sběru malin, průběh atd, připravila jsem si pro vás menší příběh, jak jsme se k té práci vlastně dostali náhodou, neplánovaně a tak trochu z donucení.

My jsme se osobně začali se situací korony potýkat 18.3. Nadešel čas prodeje našeho domku na čtyřech kolech takže jsme měli pár dní před tímto datem celkem stres s hledáním práce, kde by bylo zároveň ubytování i doprava.

Proč jsme auto prodávali 3 měsíce před vypršením víz? Přiletěli kamarádi, kterým jsem chtěla pomoci a zároveň nemít prodej pak na poslední chvíli. Neuvědomila jsem si, že tím stavím nás do menšího presu.

Tak či tak byli jsme na třech pohovorech a měli dalších 5 možností. Pohovor v restauraci na Northlandu (která má také vinice a farmu, tudíž vše organické) dopadl dobře. Zde bych opět dělala baristu a Ivan pomocníka v kuchyni a na vinici. Bydlení bylo hned u restaurace, nemluvě o soukromé plážičce a možností půjčit si auto na nákupy.

Dostali jsme emailem smlouvu a jelikož místo je hodinu od Aucklandu ,kde jsme měli prodej auta a zaslání balíku ,museli jsme jim říct datum nástupu až 19.3.

Bydlení jsme tedy do té doby měli domluvené na 5 dní v domě , kde jsme před rokem začínali.


S autem se mi loučilo tak těžko, že mě nový majitelé museli odtáhnout.


Auto se prodalo, smlouva podepsala a ještě jsme si dokonce po krušném roce odpočinuli. Vše šlo celkem dobře až do dne odjezdu. Jelikož bylo těžké se dostat do místa nové práce, zamluvili jsme si Uber (něco jako taxik) ,zabalili všechny věci včetně jídla a natěšeni na novou práci čekali do jedné hodiny na odvoz.

Jenže svět plný chaosu nám přichystal jiný plán. Dvě hodiny před odjezdem mi volala vedoucí restaurace. ,,Mám pro vás špatnou zprávu '' řekla. Hned mi bylo jasné co bude následovat.

Díky krizové situaci, která už ovlivňuje i Zéland nám oznámila, že nemohou nabírat nové lidi (je jedno, že už tu jsme rok) a že patrně budou i propouštět. Jejími slovy se bude pokusit udržet restauraci co nejdéle.

Pro mě to znamenalo několika vteřinové zhroucení světa, pro mojí polovičku podporující obejmutí. Vypadla ze mě jediná věta: ,,Co budeme dělat?''

Měli jsme být během dvou hodin v podstatě bezdomovci, do pokoje po nás se totiž hned stěhoval někdo nový. Byli jsme bez práce, bez auta, bez střechy nad hlavou a bez naděje, že vše seženeme během pár hodin. V tu chvíli jsme opravdu litovali, že jsme van prodali tak brzo.

Jak, ale říká moje kamarádka, my se ve světě neztratíme a nebylo tomu tak ani tehdy.

Ivan navrhl, že bychom mohli zkusit napsat na to místo, kde jsme měli pohovor před týdnem této situace. Původně jsme to nevzali jelikož je tam třeba sehnat ubytování i dopravu. V tu chvíli byla, ale hlavní práce. Ne, že bychom neměli peníze, ale tak nějak jsme tušili, že bude lepší pracovat než jen na něco čekat někde zavřený. Vzali jsme do ruky telefony a začali jednat. Na smutek nebyl čas.

Během pěti minut odezva. Práce by byla. Sběr malin. Poprosila jsem o ubytování a také nám bylo vyhověno. Dal nám ubytování ve starším domku u sadu.


Zrušili jsme odvoz a objednali nový k onomu malinovému sadu. Během hodiny jsme měli novou práci i nové ubytování.

Hned to odpoledne jsme tam jeli. Bydlení nebylo zrovna pět hvězd, možná ani tři. Ale byl to dům a ne ulice. Nábytek, nádobí tak nějak po málu, ale stačí. Museli jsme udělat tří hodinový úklid, abychom se tam cítili lépe. Taky jsme si museli vyrobit stolek z krabic a skleněné desky a opravit nohy u postele. Máme pokoj pro sebe a jinak dva další spolubydlící, kteří byli z Nepálu a Fiji- oba fajn.

Dům je uprostřed ničeho. Obchod je vzdálený 4 hodiny pěšky a na to nebude čas. Lovit asi těžko půjdeme. Můj muž činu vzal do ruky telefon a začal vyhledávat osobní auta. Nejen, že během chvilky jich našel několik za super cenu, ale taky během hodiny jedno odzkoušel, prohlídl a koupil od člověka, který přijel přímo k domu. Odeslali jsme peníze, dal nám klíčky, online přepis a auto bylo naše.



Takže během šesti hodin, kdy jsme se stali málem bezdomovci bez práce, jsme se ocitli u sadu v domě a s Hodnou za pakatel, v které se dá třeba i spát. Práci jsme také sehnali našim českým kamarádům a tak tam byli s námi. Během několika dnů se i Zéland obrátil vzhůru nohama a my tak zůstali o dost déle než jsme měli.


Takže jsme zůstali na malinovém sadu, na který jsme původně ani nechtěli.

➡️Délka práce - 1 měsíc a 10 dní

➡️Plat- 18,90$ nebo 8$ za nasbíraný box obsahující 12 plastových krabiček (jedna o váze 145 g)


➡️Pracovní doba- od 6:30 do té doby než se vše vysbírá.

➡️Ubytování -v domě hned na proti sadu


➡️Náplň práce


Každé ráno nafasujete potřebné věci ke sběru. Kartičku s vaším jménem, vozík, papírové krabice, váhu, opasek, 8-12 džbánků a plastové krabičky.



Vedoucí vám zadá, do kterého fóliáku máte jít sbírat. Říkali jsme tomu tunely.

Celý tunel musíte vysbírat a když máte hotovo pošle vás vedoucí na další. A tak to jde celý den dokud nejsou všechny maliníky obrané.


Krom sběru si také každý pracovník musí zvážit všechno co nasbíral. Takže vždy, když máte kelímky plné nebo vám připadají těžké, jdete ke svému vozíku navážit ovoce do krabiček o váze v rozmezí 145- 150g, které jdou následně do chlaďáku a obchodů.


Samozřejmě tu jsou podmínky, jak má taková správná malina vypadat.

‼ Ideální malina, která se může utrhnout by měla mít lososovou barvu, aby mohla dozrát do červena než se dostane do obchodu.

‼ Nesmí být světlejší-ta je nedozrálá. Ani tmavší, jelikož taková malina by byla k prodeji spíš jako marmeláda.

‼ Tmavší jsme sbírali do kelímku na odpad a to majitel sadu následně prodával na různé druhy sirupů.

‼ Malina nesmí být potlučená nebo mít o 4 řádky semínek méně.

‼Musí se trhat s jemným stiskem, aby jste ji nerozmačkali.

Po dokončení práce si každý musí umýt kelímky a vše uklidit.

Pokud vám něco z toho není jasné, přikládám video, které jsem v této práci udělala.




Nebylo to opravdu nic náročného avšak důvod odchodu bylo špatné vedení a čím dál méně hodin. O čem jsem psala v tomto článku pod odkazem .

Je bez obrázků pouze vylévání srdíčka, v podstatě.

Krom sběru jsme občas dělali práce týkající se sázení jahodníků nebo Ivan dělal s traktorem a podobné dodatkové práce.



Měli jsme tu český tým což se nám na Zélandu stalo poprvé.

No a nesmím opomenout spoustu zvířátek a hlavně včel, které nám dělali společnost a občas celkem bolavou.




Tři věci díky této práci vím jistě. Pokud včela sedí na malině- netrhejte ji. A pokud se den předem dělá postřik, maliny nejezte. A jestli se k vám nadřízený chová, jako idiot odejděte hned, jak můžete.

81 views0 comments

Recent Posts

See All

Comments


bottom of page