Už jsem tak trochu nastínila v článku o sběru malin, že jsme měli první větší problém se zaměstnavatelem právě zde na tomto sadu.
V článku nečekejte žádné obrázky a možná ani fakta, jak naložit s takovým zaměstnavatelem, protože my jsme to vyřešili po svém. Spíš je to o čtení příběhu nejen naší špatné zkušenosti.
Už ze začátku mi přišlo, že celá společnost je kompletně nezorganizovaná co se týče pracovníků. Není na Zélandu moc novinka, že u některých organizací ani nedostanete podepsanou kopii smlouvy. No tady jsme ji nedostali ani na vyžádání. Kopie sice leželi v krabici, ale nepodepsané od zaměstnavatele.
Musím tedy uznat, že nám bylo vyhověno s bydlením. Sad nenabízí ubytování pro pracovníky, ale jelikož jsme už neměli van a v tu dobu ani auto, přemluvili jsme majitele, jestli by nás ubytoval v pokoji v domě na proti sadu, kde ubytovává zaměstnance z kravína. Pokoj v dezolátním stavu, ale lepší než ulice.
Začali jsme si všímat toho, že tam hodně nadržovali jedné holčině co tam byla déle. Dávali jí lepší tunely na sbírání, aby měla lepší peníze. Taky byla vtipná situace, kdy majitel udělal ze sběru nějakou soutěž a rozdělil lidi do týmu podle národností s tím, že tým který prohraje bude sbírat poslední hodinu zadarmo. Asi to měl být nějaký vtip, ale plno lidí odradil od toho tam zůstat. Nikomu nebylo příjemné poslouchat jak kiwáci určitě vyhrají a nikomu se nechtělo jít do práce a účastnit se takové šaškárny.
Jenže byl level 4 což na Zélandu znamenalo v podstatě zákaz veškerých aktivit venku tím pádem i hledání práce. Majitel to věděl a tak si vyskakoval.
Setkali jsme se sprostým slovníkem supervisora (fuck off, piss off, bullshit,..) a nespravedlivé jednání. Když jsem se bránila slovy, že rozdělování práce není férové vůči ostatním bylo mi řečeno přímo od majitele, že jestli se mi něco nelíbí tamhle je cesta a můžu jet jestli si myslím, že něco seženu a že to co řeším jsou blbosti. Nelíbilo se tam všem něco, ale jelikož sem byla jediná, kdo si něco řekl, tak sem to odsrala. Nastalo období, kdy dokonce napsal v pět ráno smsku, že není práce a někdy to řekl až když všichni do práce přijeli. Nebylo to fér když někomu řekl, že práce není a naopak jiní dostali dvojnásob na ten den.
Podle smlouvy měl proplatit státní svátek i když byl člověk doma- to se také nestalo. Jeden den vyhodili naší kamarádku ze dne na den se slovy, že je pomalá. Kdyby se neohradila, že má týdenní výpovědní lhůtu ani by to nevěděl a skončila by hned. V takových situací, kdy si člověk vydělá za to co nasbírá, by měl dát tři upozornění, aby zrychlila a měla tak šanci se zlepšit, ale on by jí vyhodil klidně hned bez upozornění. Takto to udělal dřív s více lidmi.
Taky nerespektoval když tam lidi měli horší angličtinu a než by s nimi měl trpělivost tak křičel a radši jim psal třeba třikrát týdně, že pro ně není práce. Nemluvě o nesmyslně nastavených normách na úplně každou práci, jen tak aby nebylo možné dostat víc než minimální mzdu.Plno dalších věcí co jsme si všichni odnášeli každý den domů. I doma nám nedali klid, když nám posílali výsledky sběru všech, aby jsme věděli, kdo je rychlí a kdo pomalý.
Odešli jsme ze dne na den. Samozřejmě to bylo také kvůli tomu, že v nové práci byl nástup okamžitý a my tu šanci nechtěli ztratit.
Napsali jsme vedoucímu sms, že končíme. Nemyslím si, že bychom mu nějak uškodili vzhledem k tomu, že vyhazoval lidi ze dne na den z důvodu , že sbírají pomalu- bez jakéhokoliv upozornění ať jsou rychlejší. Ano porušili jsme smlouvu, kterou on ani nezná a kterou porušoval snad každý den. Nemluvě o jeho porušování zákonu, kdy jeho 8 let starý syn řídil obrovský traktor, auto i čtyřkolku. Porušoval i bezpečnost protože nedával správně pracovní pomůcky (jakože místo žebříku kýbl?) Když někoho ďobla včela jen se zasmál- já měla třeba ruku 2 dny nepoužitelnou a jeden kluk ucho jak pátrací balón a to vše hlavně, protože měl včelí úl u pitné vody. Nemluvě o hygienických postupech, kdy byl záchod přeplněný.
Přesto vše, jak on sám se k zaměstnancům chová měl stále potřebu dělat zlo i po odchodu a my tak poprvé na Zélandu museli řešit závažnější problém se zaměstnavatelem.
Moc jsme se mu omlouvali, že je to ze dne na den, ale že nejsou hodiny a tím pádem se nám nevyplatí u něj bydlet (o nějakých ostatních věcech jsem mu neměla nutkání ani psát.) Jinak v jeho domě jsme na Zélandu platili nejvíc za celou dobu a to tam pobíhali myši,kuchyň byla plná much a stůl jsme si museli vyrobit.
Nejdříve nám v osm večer napsal, že pokud končíme v práci, ať si sbalíme věci a vypadneme z jeho domu hned. Vypnul nám wifi a my jen čekali, kdy přijde na řadu elektřina. Když jsme druhý den odjeli do nového bydlení mysleli jsme že tím vše končí. Jenže nám neposlal 2 poslední výplaty za týden a půl (ačkoliv výplatnice na email přišli. ) Dělalo to pro každého asi tisíc $. Po týdnu čekání jsme volali jeho účetní, ale zjistili jsme že jí vyhodil a má novou na kterou jsme neměli číslo. On nám telefon nezvedal a na zprávy nereagoval. Odepsal až po týdnu, potom co jsme ho snad 30 minut v kuse prozváněli z obou telefonu. Odpověděl nám v podstatě, že toto je náš trest za to že jsme odešli (vyhodit nás z domu asi totiž byla odměna.)
Už jsme začali zjišťovat, jak to řešit jinak než s ním. Byly by to tahanice po úřadech a patrně bychom vyhráli jedině pokud by jsme měli svědky ty 4 lidi, které ze dne na den vyhodil už v dřívějšku. Důkazy o ostatních věcech, kdy jeho syn řídil a pracoval na sadu jsme měli.
Napsali jsme mu tedy ještě poslední dlouhou smsku, kde jsme mu vysvětlili, že si neuvědomuje, že jsme pro něj sehnali další pracovníky a ty přivedli zase další a že jsme makali vždy nejlépe a poctivě, že jsme mu celý dům dali do kupy ačkoliv jsme nemuseli (teď ho alespoň začal pronajímat pracovníkům hned po nás což by v tom dezolátním stavu ani nemohl) a taky jsme mu napsali, že jsme si museli najít jinou práci, protože jsme neměli na výběr když mu musíme platit velice drahý nájem a nemít žádné hodiny na odpracování. Nevyhrožovali jsme mu ani nepsali o tom jak hrozně se chová k zaměstnancům.
Neodepsal. Čekali jsme 3 dny a chtěli jsme už s tím jít vejš. To nám, ale beze slova přišli obě výplaty.
Takže vyvázli jsme bez finanční úhony, ale trvalo to 2 týdny nervů a zoufalosti, jak může někdo být takový šmejd.
I po našem odchodu dělal problémy dalším. Třeba podkopal naše kamarády, když potřebovali od něj reference na novou práci a on o nich řekl, že to nejsou kdoví jaký pracovní superstar. No co čekat od debila.
Poučení pro nás i možná pro vás. Pokud se vám v práci nelíbí a musíte nutně odejít dřív než jak je nastavena výpovědní lhůta, zkuste to až po výplatě 😁
Celý rok jsme střídali práce s tím, že když se nám něco nelíbilo tak jsme odešli a nikdo s tím neměl problém ačkoliv smlouva říkala něco jiného. Ale podle mě jemu šlo o to, že mu nikdo nebude platit nájem, že si v levelu 4 myslel jak nás má všechny jistý a my mu přitom otevřeli hubu.
Paradoxem je, že po nás začali odcházet všichni ostatní postupně. Takže jako vždy jsme my ti kteří musí udělat odvážné gesto, aby ho udělali i jiní. Doufám, že i on si vzal poučení, ale těžce pochybuji.
Mějte respekt k nadřízeným, ale jste lidi a nemusíte si nechat vše líbit a tleskám všem co u něj zůstali i přesto vše.
Comments