Do Švédska jsme se odstěhovali za prací a poznáváním.
Ještě před nástupem do práce jsme si dali sedm dní rezervu, abychom přes tisíc km po připlutí jen neprofrčeli. Samozřejmě sedm dní bylo málo, ale dalo nám to čas zase spát každý den jinde a vidět pár odlišností této země oproti jiným. K šesti letům na cestách přišla tato další nová etapa.
Provedu vás našim prvním týdnem a snad vás to dlouhé čtení neunudí.
JAK PROBÍHALA CESTA z ČR
Novinkou pro nás bylo, že tentokrát jsme neletěli, ale přesouvali jsme se po vlastní ose autem. Vezli jsme si s sebou vestavbu kuchyně, kterou jsme udělali v březnu a střešní stan, takže si plníme další sen
Do Švédska jsme zamířili přes Polsko jelikož to pro nás bylo podstatně blíž než přes Německo.
V ČR jsme jeli přes Trutnov a hranice přejeli u Královce do Lubawky- zde nás nikdo nekontroloval ačkoliv 2 strážníci tam stáli, ale nezastavili nás.
Většina cesty Polskem byla po S3 takže celkem zdlouhavé. Měli jsme asi 3 zastávky na odpočívadlech, které jsou označeny vždy 5 km předem. Ceny benzínu jsou obdobné těm v ČR.
Z Čech do Svinoústí jsme jeli cca 9 hodin včetně přestávek a menší kolony u Štětína, kde se dělá nová silnice.
Lístek na trajekt s Unity line jsme kupovali 2 týdny předem. Koupili jsme si kajutu s wc + koupelnou a pluli tak přes noc. Před naloděním jsme předložili booking number a dostali v okénku lístek na trajekt. Hodinku jsme byli v koloně a při zkontrolování lístku nám letmo měřili teplotu. Vypluli jsme v 11 večer. Plavba byla klidná. Loď má na palubě krom spoustu restaurací a fast foodu i bar. Dále klub, hernu a podobně což nebylo teď v provozu.
Dopluli jsme do Švédského Ystadu v 6:15.
Opět žádná kontrola ani testu, ani dokladů ani zavazadel či auta. Testy jsme samozřejmě měli jelikož je údajně nutné předložit alespoň antigen. Nikde to nechtěli vidět. Doslova jsme prosvištěli z trajektu.
1.den + noc 9.6.21
Po sedmi hodinách plavby z Polského Svinoústí, jsme se vyřítili z trajektu do města Ystad.
Celkově první den na Švédské půdě byl podařený. Hlavně, protože 6 let jsme byli zvyklí na vitamín S.E.A a během zastávky v Čr nám chyběl.
Proto ten nával štěstí přišel hned po připlutí na jednom mole, kdy slunko krásně svítilo a bylo bezvětří. Nádech, výdech a mořský vzduch je zpět v plicích. Ve všech zemích máme určité místo, kde nám dojde, že se ta další etapa opravdu děje. Ve Švédsku to bylo právě to molo.
Napráskaný den započali zastávky jako Ales Stenar, maková pole, obídek ve městě Simrishamn. Všechno bez roušek a omezování. Dokonce proběhla koupačka v moři v národním parku Steshuvud. Jak nám každý říkal, že ve Švédsku zmrzneme, tak jsme si naopak užívali krásné léto a slunění. Samozřejmě nám bylo jasné, že víc na sever se to bude měnit.
Stihli jsme i vodopád Forsakar, který jsme však viděli pouze z vyhlídky.
První noc jsme náhodně narazili na krásné místo Stärno Sandvik což je zátoka a menší přírodní koupaliště pro místní. Autem jsme zajeli až za parkoviště, kde byl klidný plácek v lesíku. Prvně jsme uvařili v nové kuchyňce. Žádná velká kouzla, jen polévka ze zbytku uzeného dovezeného z Čech, řízky už došli.
Na místě jsme byli jediní. Teda až do půlnoci, kdy tam přijeli dělat hluk mlaďáci. Na to jsme byli zvyklí ze Zélandu, ale přeci jen ve stanu jde vše víc slyšet. Hlavně švédština, která mi připomíná němčinu s francouzštinou dohromady. Krom této chvilky jsme si první noc ve střešním stanu užili poklidně.
2.den a noc 10.6.21
Ranní skládání střešního stanu zabralo asi 10 minut a mohli jsme jet dál.
Přišlo první tankování a nákup. My nemáme moc tendenci přepočítávat, ale pro zajímavost- benzín 39 kč/litr a v obchodě jsme dali za nákup (v batohu a menší tašce) asi 500 kč. Nevím proč, ale nám to zatím přijde obdobné cenám v ČR. Asi už jsme zvyklí od jinud. Ale ano, leccos je dražší- hlavně maso. Potěšil nás jogurt, který se pije z krabice (nemuseli jsme mít lžičku, jak málo stačí k dětské radosti.)
Trošku jsme se posunuli dál, přes město Karlskrona a potom na krásný hrad Kalmar. Bylo snad ještě větší vedro než den před tím. Prošli jsme si hrad kolem dokola a k autu šli hřbitovem, kde jsme viděli, že na každém rohu jsou ,,stanice,, s nářadím a pomůcky na údržbu (hrábě, konvičky, košťatka,..) -pokud je to i někde v ČR, tak já jsem se s tím nesetkala. Druhou zvláštností byl robot sekající trávu co vypadal, jak beruška. Ochlazovaný klimatizací jsme jeli dál a dál.
Na spaní jsme si našli nádherný ráj. Nezpevněnou cestou jsme dojeli lesem k zátoce s přírodním bazénkem a sezením. Krásné ticho a klid. Bylo to až strašidelné, ale naštěstí den za volantem a 28° nás tak unavil, že jsme hned usnuli.
2 dny=cca 430 km bylo na čase se víc posunout .
3. Den + noc 11.6.21
Probuzení bzučením komára a jde se rybařit. Ráno, jako z pohádky. Posnídali jsme u nahozeného prutu a rozpočítávali kilometry. Vzhledem k tomu, že jsme se měli 14.6. ubytovat do domku, který k práci máme, tak jsme museli trochu nahnat čas a tím pádem méně zastavovat. Jeli jsme hodinu do města Söderköping, kde jsme kromě obědu zastavili, protože jsem si opravdu nutně musela pořídit pantofle, abych se pokaždé nemusela zouvat z botasek, když lezu na střechu do stanu.. Další hodinu a půl jsme jeli k okouzlujícímu hradu Sundby Slott. Bohužel byl uzavřený. Odmítala jsem tuto skutečnost přijmout a proklouzla jsem otevřenou brankou. Prohlédla jsem si ho alespoň z jeho zahrad, kde nebyl nikdo kromě hlídacího psa. Pejsek po mě pokukoval, ale nakonec si zase lehl. Ještě jsem mrkla z dálky jestli za mnou neběží a taky na to, jak se krásně hrad zrdcadlí ve vodě.
Pak nastala dlouhá a úmorná cesta, kdy jsme nahnali čas a jeli v kuse 3 hodiny až k místu jménem Vårvik, kde jsme to zakempili. Ještě bylo celkem pěkně a tak jsme si dali opalovačku na pláži. Tuto noc jsme prvně poznali pojem půlnoční slunce, kdy zapadalo někdy kolem jedenácté večer a světlo bylo snad až do jedné ráno. Východ už někdy ve tři ráno. Takže maska na oči to jistila. Aby těch nových věcí nebylo málo, střešní stan prvně okusil pořádný slejvák a vítr. Pocit, že stan ulítne, nás provázel celou noc. Ale hádejte co? Vydržel úplně v klidu a bez poškození. Dokonce ráno stihl krásně uschnout a ještě zapózovat zvědavcům, kteří si náš domeček na střeše auta fotili.
4. Den+ noc 12.6.21
Ráno jsme marně hledali ve městě Gävle bazén, abychom se vykoupali. Jeden byl v rekonstrukci a tudíž nepoužitelný. Jelikož jsme den před tím nahnali čas, tak jsme mohli jet v klídečku. Další zastávkou byl rudý maják Bönan obklopený lupeny (vlčí bob), které tu jsou snad všude. Menší či větší houf téhle krásné květiny se nachází podél většiny silnic. Na Zélandu si je všichni fotili u jezera Tekapo, tady je můžete fotit na každém kilometru. Jeden takový obrovsky houf jsme si našli a odstavili auto bokem, aby jsme si udělali vzpomínku. Několik řidičů nepoch
opilo, co je na tom jejich plevelu k focení.
Dojeli jsme do města Söderhamn a navštívili Lidl, abychom zjistili co je tam jinak Kromě velkých sýrů, drahého masa a brambor co se sypou do kádě, aby je pracovníci nemuseli pořád doplňovat- nic extra odlišného. A konečně zas košíky bez potřeby drobných- to mě ten čas v ČR ničilo. Ještě menší vyhlídka Oskarsborg a mohlo se jet někam nocovat. Jelikož se nám nepodařilo za celý den najít sprchu, využili jsme konečně tu naší v autě. Takže jsme se prvně sprchovali u naší Hondy s pěknou zástěnou. Místo na přespání jsme si našli u malého mola pro naloďování. Bylo zde i ohniště a hlavně klid. Ke spánku nás ukolebávalo šplouchání vody o zakotvenou loďku.
Další 2 dny- 434 km. Stockholmu jsme se záměrně vyhnuli, protože nás tlačil čas, ale samozřejmě je v plánu někdy do budoucna až se do Švédska vrátíme.
5.den+ noc 13.6.21
Ranní vítr byl celkem nepříjemný. Stan sice držel, ale vzduch se ochladil a tak jsme prvně nahodili mikču. Ale ještě pořád jsme nemrzli, jak tvrdilo naše okolí než jsme sem jeli.
První zastávkou dne byl Hudiksvall, kde jsme měli v plánu vidět ty krásné rudé domečky, které se odrážejí ve vodě a jsou v řadě, jeden vedle druhého. Zde jsme se prvně setkali se Švédkou co neuměla (nebo nechtěla) mluvit anglicky. Zatím to bylo s angličtinou naprosto bez problémů. Švédi umí během vteřiny přepnout do angličtiny. Slečna prodávala zmrzlinu a tak jsme se snažili říct, jakou chceme příchuť. Naše výslovnost stála za velký kulový. Ale zmrzlinu jsme dostali a dokonce takovou, jakou jsme chtěli, tak asi rozuměla.
Během odpoledne už jsme byli ve městě Sundsvall, kde jsme si našli malý plácek na relax. Jenže jsme nevěděli, že zrovna v tomto skrytém zákoutí si lidé tahají z vody skútry. (Vsuvka- každý pátý Švéd tu má loď.) Takže nás asi třikrát vyrušili z opalovačky. Jeli jsme proto na místo noclehu, hned na pláž Hartungviken, která se nachází na menším poloostrově. Na ten se jede přes opravdu vysoký most. Voda byla tentokrát ledová a koupání se nekonalo. Po dlouhé době jsme si pustili film a zrovna horor. Naštěstí tady skoro není tma takže jsme se ani nebáli
6.den a noc
Ve 4 ráno koukám na hodinky s pocitem, že je snad deset ráno. Vzbudilo mě slunce, které tu skoro nikdy nespí. Šestý den neproběhlo žádné výletování. Museli jsme jet k zajištěnému bydlení. Bylo nám řečeno, že dostaneme typický Švédský byt. Neměli jsme tušení co si pod tím představit. Nadšení přišlo, když jsme zjistili, že ten byteček měl i vanu.
Jinak nic nevšedního na něm nebylo, trošku postarší byt s postarším pachem. Líbí se mi, že veškeré spotřebiče jsou Švédské výroby. Akorát na to, že tu je takové světlo, jsou rolety jen v jednom pokoji. Byt 2+1 s velkou kuchyní a dvojitým umyvadlem bez možnosti do něj dát špunt (těžko vysvětlit ) Akorát prádelna je zvlášť.
Další fajn věc co jsme zjistili je, že se ve Švédsku vracejí i plechovky a plastové lahve, samozřejmě za peníze.
7.den
Jak jsem již psala, do Švédska jsme jeli za prací. A sedmý den na Švédské půdě začal náš job sázení stromů. Přeci jen po 8. měsících užívání si bez práce, to už něco chtělo. První den bylo pouze školení a fasovaní věcí (opravdu velké spousty věcí.) No a k našemu překvapení jsme byli i pozvání na oběd, kde jsme prvně okusili nápoj Trocadero- každý člověk jeho chuť popisuje jinak, mě to přišlo jako ledový čaj s colou.
Avšak to právé pracovní nasazení přišlo až nasledující den.
Comments